|
|
Belemniti jury severních Čech - stratigrafie, paleobiogeografie a možný izotopový záznam
Geist, Jan
3 Abstrakt Práce je založena na revizi sbírkového materiálů z několika vědeckých institucí z České republiky a Spolkové republiky Sasko (Národní muzeum Praha, Chlupáčovo muzeum historie Země, Senckenberg Natural History Collections Dresden aj.). Základ sbírky tvoří vzorky publikované Oskarem Lenzem a Georgem Bruderem z druhé poloviny 19. století. Oba čerpali také z nálezů jiných badatelů (např. Cotta, Weisse). Rostra belemnitů byla systematicky rozřazena do čtyř čeledí, pěti rodů a sedmi určitelných rodů. Jedno rostrum nebylo blíže určeno. Stáří vzorků bylo určeno na střední a svrchní juru (bajok-kimmeridž). Délka předpokládané sedimentace v této oblasti byla především díky nálezu druhu Megateuthis gigantea Schlotheim, 1820 posunuta výrazně do střední jury. Dřívější výzkumy (především 20. století) předpokládaly rozsah zachovaných karbonátových hornin jen ve stupních oxford a kimmeridž, s málo fosiliferními brtnickými vrstvami stáří keloveje. Zkoumané horniny vykazují značný vliv Milankovičových cyklů s opakovaným střídáním karbonátových a nekarbonátových poloh ve vrstevním sledu. Předběžné výsledky izotopových analýz naznačují nízký geochemický potenciál. Ten je způsoben především přítomností lužické poruchy a riftovým vulkanismem, který zde probíhal v období neogénu. Díky analýze jurského společenstva...
|
|
|
Belemniti spodní křídy a jejich výskyt v ČR
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je základní přehled spodnokřídových belemnitů a jejich výskyt v českých zemích se zaměřením na lokalitu Štramberk. První část je věnována úvodu do spodní křídy a morfologii belemnitů s hlavním akcentem na nejčastěji zachovanou část vnitřní schránky - rostrum. Krátce je zmíněna mofrometrika, která je jedním z hlavních ukazatelů rozdílů mezi taxony. Následuje systematický a taxonomický přehled a paleoekologická charakteristika belemnitů jako důležitých indikátorů paleoteploty. Dále se práce zabývá výskytem a migracemi určitých taxonů belemnitů a jejich stratigrafickým záznamem v geologické minulosti spodní křídy. V závěru práce je zmíněna lokalita Štramberk, ve které jako jedné z mála v České Republice byly nalezeny rostra spodnokřídových belemnitů. Klíčová slova : Belemniti , spodní křída , systematika, paleobiogeografie, paleoekologie, Štramberk
|
|
|
Belemniti spodní křídy lokality Štramberk: taxonomie, stratigrafie, paleoekologie, paleobiogeografie
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1200 exemplářů belemnitů ze spodnokřídových sedimentů lokality Štramberk (S Morava). Studovaná rostra pochází převážně z kolekce Dr. V. Houši, který ji pořídil během 70-80. let minulého století v době intenzivní těžby spodnokřídové kapsy Š-12 v lomu Kotouč. Rostra byla systematicky studována zařazena do 7 rodů a 18 druhů. Podstatná část společenstva je stáří spodního valanginu, zastoupené jsou však také druhy charakteristické pro období tithonu, berriasu a hauterivu, což jasně ukazuje na přítomnou redepozici. Problematická zůstává přítomnost belemnitů ze skupiny mesohibolitů, kteří se objevují až v období barremu. K pochopení redepozic slouží výplně jejich alveol obsahující několik generací sedimentu. Jejich studium nastiňuje vývoj sedimentační oblasti bašské elevace Vnějších Západních Karpat. Předběžné výsledky analýzy stabilních izotopů δ18 O a δ13 C získaných z roster belemnitů ukazují možnost, že juvenilní jednici žili blíže při dnu, zatímco dospělí se zdržovali v mělčích/teplejších vodách. Negativní hodnoty generačních výplní alveol korelují s hodnotami známými z období valanginského eventu, který zasáhl mořský ekosystém v průběhu spodní křídy. Jednotlivé taxony jsou diskutovány v kontextu SZ Tethydy a jsou stratigraficky korelovány s amonitovou zonací....
|
|
|
Belemniti jury severních Čech - stratigrafie, paleobiogeografie a možný izotopový záznam
Geist, Jan ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent)
3 Abstrakt Práce je založena na revizi sbírkového materiálů z několika vědeckých institucí z České republiky a Spolkové republiky Sasko (Národní muzeum Praha, Chlupáčovo muzeum historie Země, Senckenberg Natural History Collections Dresden aj.). Základ sbírky tvoří vzorky publikované Oskarem Lenzem a Georgem Bruderem z druhé poloviny 19. století. Oba čerpali také z nálezů jiných badatelů (např. Cotta, Weisse). Rostra belemnitů byla systematicky rozřazena do čtyř čeledí, pěti rodů a sedmi určitelných rodů. Jedno rostrum nebylo blíže určeno. Stáří vzorků bylo určeno na střední a svrchní juru (bajok-kimmeridž). Délka předpokládané sedimentace v této oblasti byla především díky nálezu druhu Megateuthis gigantea Schlotheim, 1820 posunuta výrazně do střední jury. Dřívější výzkumy (především 20. století) předpokládaly rozsah zachovaných karbonátových hornin jen ve stupních oxford a kimmeridž, s málo fosiliferními brtnickými vrstvami stáří keloveje. Zkoumané horniny vykazují značný vliv Milankovičových cyklů s opakovaným střídáním karbonátových a nekarbonátových poloh ve vrstevním sledu. Předběžné výsledky izotopových analýz naznačují nízký geochemický potenciál. Ten je způsoben především přítomností lužické poruchy a riftovým vulkanismem, který zde probíhal v období neogénu. Díky analýze jurského společenstva...
|
|
|
Belemniti spodní křídy lokality Štramberk: taxonomie, stratigrafie, paleoekologie, paleobiogeografie
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1200 exemplářů belemnitů ze spodnokřídových sedimentů lokality Štramberk (S Morava). Studovaná rostra pochází převážně z kolekce Dr. V. Houši, který ji pořídil během 70-80. let minulého století v době intenzivní těžby spodnokřídové kapsy Š-12 v lomu Kotouč. Rostra byla systematicky studována zařazena do 7 rodů a 18 druhů. Podstatná část společenstva je stáří spodního valanginu, zastoupené jsou však také druhy charakteristické pro období tithonu, berriasu a hauterivu, což jasně ukazuje na přítomnou redepozici. Problematická zůstává přítomnost belemnitů ze skupiny mesohibolitů, kteří se objevují až v období barremu. K pochopení redepozic slouží výplně jejich alveol obsahující několik generací sedimentu. Jejich studium nastiňuje vývoj sedimentační oblasti bašské elevace Vnějších Západních Karpat. Předběžné výsledky analýzy stabilních izotopů δ18 O a δ13 C získaných z roster belemnitů ukazují možnost, že juvenilní jednici žili blíže při dnu, zatímco dospělí se zdržovali v mělčích/teplejších vodách. Negativní hodnoty generačních výplní alveol korelují s hodnotami známými z období valanginského eventu, který zasáhl mořský ekosystém v průběhu spodní křídy. Jednotlivé taxony jsou diskutovány v kontextu SZ Tethydy a jsou stratigraficky korelovány s amonitovou zonací....
|
|
|
Belemniti spodní křídy a jejich výskyt v ČR
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je základní přehled spodnokřídových belemnitů a jejich výskyt v českých zemích se zaměřením na lokalitu Štramberk. První část je věnována úvodu do spodní křídy a morfologii belemnitů s hlavním akcentem na nejčastěji zachovanou část vnitřní schránky - rostrum. Krátce je zmíněna mofrometrika, která je jedním z hlavních ukazatelů rozdílů mezi taxony. Následuje systematický a taxonomický přehled a paleoekologická charakteristika belemnitů jako důležitých indikátorů paleoteploty. Dále se práce zabývá výskytem a migracemi určitých taxonů belemnitů a jejich stratigrafickým záznamem v geologické minulosti spodní křídy. V závěru práce je zmíněna lokalita Štramberk, ve které jako jedné z mála v České Republice byly nalezeny rostra spodnokřídových belemnitů. Klíčová slova : Belemniti , spodní křída , systematika, paleobiogeografie, paleoekologie, Štramberk
|
host ::
RSS.